Solné jeskyně - Solná terapie
Úvod do solné terapie
Nemusíte jezdit k moři, moře přijelo za Vámi. Tak zní slogan jedné z mnoha solných jeskyňí (SJ) v západočeském regionu, který návštěvníkům slibuje efekt podobající se návštěvě přímořského letoviska. Co je to vlastně solná jeskyně? Jsou slibované účinky opravdu pravdivé? Ti z vás, kteří jste již vyzkoušeli nabízenou relaxační procedůru již asi dopověď na tyto otázky znáte. Pro ty z vás, kteří byste se rádi dozvěděli více, jak tato zařízení vlastně fungují a jaký účinek opravdu přinášejí, je určen právě tento článek.Jaká je vlastně pravda o solných jeskyních?
Když jsem koncem minulého roku poprvé navštívil jedno z těchto zařízení, byl to pro mě jedinečný a zajímavý zážitek, který mě přiměl k trvalému zájmu o tuto formu ozdravných zařízení. Jelikož jsem v této době věděl pramálo o tom, jak fungují, byl jsem ke slibovanému účinku více než skeptický. Dnes, po několika návštěvách v solných jeskyních u nás i v zahraničí a po přečtení odborných publikací věnovaných této problematice, si troufám říci, že efekt se velmi blíží tomu, co provozovatelé a výrobci opravdu slibují.Abychom si dali všechny potřebné informace do souvislosti, je třeba se na celou problematiku podívat trochu ze širšího pohledu. Nejdříve bych čtenáře rád seznámil ze solí jako takovou a jejím vlivem na lidský organismus. Dále bych se rád podíval na SJ z pohledu záporné ionizace, jež má podle mého názoru nezastupitelnou úlohu pro zdravý život každého z nás.
Sůl a její účinky
Podle chemického složení existují různé druhy soli – jako např. draselná, vápenatá či amonná. Pod pojmem sůl si ale většina lidí zcela spontánně vybaví sůl kuchyňskou, používanou na ochucení potravin. Tato sůl je složena z kladně nabitých iontů sodíku a záporně nabitých iontů chloru a nazýváme ji chlorid sodný neboli NaCl. V přírodě je chlorid sodný uložen pod povrchem jako sůl kamenná (halit) nebo jej najdeme rozpuštěný v moři. Před 260 mil. let došlo v prvohorách v době, kdy rozložení oceánu a pevniny vypadalo zcela jinak než dnes, k odpaření mořské soli ve velkých mělkých pánvích. Jelikož tento proces proběhl velmi rychle, došlo k vykrystalizování a usazení minerálů, přičemž kamenná sůl zaujímala mezi látkami rozpuštěnými v mořské vodě největší podíl. Sůl se tedy z pramoří dostala zpět do země, odkud je dnes získávána a využívána k nejrůznějším účelům. Tato přírodní kamenná sůl tvoří dnes základní kámen při budování povrchových solných jeskyní, a proto je možno v těchto zařízeních dosahovat obdobných účinků jako pobytem u moře. Největší naleziště kamenné soli se nacházejí v Polsku, v USA, ve střední Asii a v Číně. Krystaly soli jsou v čisté podobě bílé, bezbarvé a průsvitné. V přírodě kromě čistě bílých krystalů najdeme i celou řadu různě zbarvených, což je dáno jejich chemickým složením. Zřejmě nejznámější kamennou solí, se kterou se v běžném životě setkáváme, je sůl načervenalé barvy, která je dána větším obsahem železa. Tuto sůl můžeme nalézt v solných jeskyních nebo v podobě solných lamp, jež mají kromě dekorace i léčivé a uklidňující účinky. Léčivý účinek je způsoben pozvolným uvolňováním iontů, jež zlepšují kvalitu ovzduší a pomáhají tak navodit tělesnou a duševní rovnováhu. Zároveň oranžová barva způsobená světlem procházejícím solným krystalem působí z hlediska koloroterapie uklidňujícím dojmem a dodává pocit tepla a bezpečí. Podle nauky o čakrách je oranžová léčivou barvou pro všechny duševní, emocionální a fyzické problémy.Hlavní význam soli pro tělo spočívá v její schopnosti vázat vodu a udržovat tak rovnováhu mezi jejím výdejem a příjmem. Naše tělo se skládá zhruba ze dvou třetin z vody a v tělních tekutinách – např. v krvi, lymfě, tkáňové tekutině, žaludeční šťávě – je průměrně rozpuštěno celkem 130 až 170 gramů kuchyňské soli. Ionty sodíku a chlóru z rozpuštěné soli jsou společně s ostatními minerálními solemi v mezibuněčném prostoru důležité, kromě řízení výdeje a přijmu vody v organismu a transportu živin do buněk, také pro přenos impulzů do svalů a nervů. Výměna vody probíhá na základě rozdílného složeni minerálních látek v buňkách (osmózy) . Celý proces probíhá na základě odvedení vody z oblasti nižší koncentrace soli do oblasti s koncentrací vyšší, čímž dojde k vyrovnáni poměru soli na obou stranách. Tělo díky této vlastnosti soli může snadno udržovat rovnováhu mezi příjmem a výdejem vody mezi buňkami a tím jim zajisti dostatečný přísun živin. Sůl zároveň působí antibakteriálně, a proto je od pradávna využívána k přirozené konzervaci potravin.Tyto vlastnosti soli jsou využívány při terapiích v solných jeskyních.
Návštěvník v solné jeskyni, přírodní či umělé, je vystaven solemi nasycenému vzduchu, který se vyznačuje vysokým obsahem aerosolu, jež je vdechován do plic. Molekuly NaCl ulpí na sliznici, kde je zachyceno velké množství nečistot, virů a bakterií. Díky své schopnosti vázat na sebe vodu, je z těchto mikroorganismů vysáta téměř veškerá voda a dochází tak k jejich uhynutí. Zároveň dochází k podráždění sliznice, která pak produkuje více hlenu. Hlen obalí nečistoty a usmrcené mikroorganismy a je posléze vykašláván a vysmrkáván. Sůl tak napomáhá podporovat obranyschopnost organismu a přirozenou očistu těla. Tento druh terapie, založený na vdechování solemi nasyceného vzduchu, je u odborné veřejnosti znám jako haloterapie.
Haloterapie
Haloterapie začala být používána v 18. století, kdy polský léčitel F. Botchkowski zjistil, že dělníci pracující v hlubinných solných dolech netrpěli sezónními onemocněními, chronickými chorobami průdušek, plic a dermaticídami. Velký úspěch se haloterapie získala v solném dole Wieliczka nedaleko Krakova, který je dlouhá léta využíván k léčebným účelům a mezi znalci minerálů je znám diky průzračně čistým solným krystalům. Díky stále rostoucímu počtu lidí trpících civilizačními onemocněními, přestala kapacita přírodních solných dolů dostačovat a v 80.letech 20.století se začaly objevovat první sanatoria a umělé solné komory a haloterpie se začala provozovat také na povrchu. Díky stále rostoucímu počtu lidí trpících civilizačními onemocněními, přestala kapacita přírodních solných dolů dostačovat a v 80.letech 20.století se začaly objevovat první sanatoria a umělé solné komory a haloterpie se začala provozovat také na povrchu. U nás jsou k léčbě astmatu a jiných onemocnění dýchacího ústrojí využívány převážně přírodní jeskyně krasového původu, kde se hovoříme o tzv. speleoterapii. V těchto jeskyních není sůl koncentrovaná v tak hojné míře jako je tomu u solných jeskyní a přesto je léčba v těchto prostorách také velmi úspěšná.Co tedy stojí za tajemstvím úspěchu přírodních jeskyní?
Dlouhou dobu nebyla možnost na tuto otázku nalézt uspokojivou odpověď, až dnes se díky moderní měřící technice a na ni založených exaktních vědách zdá být tajemství definitivně rozluštěno. Jedním ze společných znaků obou typů jeskyň je zjištěná vysoká koncentrace záporných iontů obsažených ve vzduchu, které mají blahodárný vliv na lidské tělo.Ionizace a její vliv na lidské zdraví
Ve 40. letech minulého století provedl F.Běhounek zjištění, které vypovídá o silném vlivu atmosférických iontů na živé organismy. Vyvrcholením jeho práce bylo zjištění, že atmosférické ionty jsou hojně zastoupeny v atmosféře a hrají velmi důležitou roli pro vývoj živých organismů na Zemi.Atmosférické ionty jsou elektricky nabité molekuly, které vznikly v důsledku ionizace plynných složek atmosféry. Energii potřebnou k vytvoření těchto iontů dodává zejména všudypřítomné ionizující záření, někdy i další zdroje jako elektrický výboj – blesk, mechanická energie při tříštění vodních kapek, tepelná energie apod. Vlivem různých atmosférických podmínek dochází k tvorbě a zániku těchto iontů, tzv. rekombinaci, jež je přirozeným výsledkem jejich nahodilého pohybu v atmosféře. Je zjištěno, že se při neměnících se klimatických podmínkách a při stálém příkonu ionizující energie vytvoří jistá rovnováha těchto iontů. Ukázalo se také, že atmosférické ionty mají význam nejenom v přírodě, ale že jsou nenahraditelnou složkou i v bytech, kancelářích a v dalších prostorech a jsou složkou, která má nesporné blahodárné fyziologické účinky na jejich obyvatele. Bylo prokázáno, že mají příznivý vliv na mentální i fyzické zdraví člověka, že zvyšují jeho duševní i fyzické schopnosti, mají specifické léčebné účinky, činí vzduch dýchatelnější a jsou pravou příčinou jeho svěžesti (nikoli ozón, jak se po léta tradovalo), zrychlují růst rostlin a savců atd.
Záporné ionty vznikají rozpadem elektroneutrálních molekul, jímž byla dodána potřebná ionizační energie. Tento proces se v přírodě děje nepřetržitě. Vzniklé ionty jsou však velmi nestálé a jejich životnost nebývá dlouhá. Vlivem jejich nahodilého pohybu se ionty střetávají a tím dochází k jejich neutralizaci. V přírodě tedy nalezneme poměr záporných a kladných iontů zhruba stejný. Záporné ionty se vyznačují vyšší pohybovou rychlostí a tím je jejich rozptyl v ovzduší o něco větší. Kladné ionty jsou naproti tomu pomalejší a zároveň jsou přitahovány k zemi jež má záporný potenciál. Tím, že se kladné ionty vybíjí do země, vzniká mírný záporný přebytek. Tento poměr je v atmosféře odpradávna zachován a lidské tělo je na něj adaptováno. Je známo, že lidský mozek a tělo jsou protkané nervy, které fungují na bázi elektromagnetických impulsů. Jelikož se tělo během dlouholetého vývoje adaptovalo na takovéto podmínky, je zřejmé, že průmyslová zařízení, elektronika a další zařízení produkují ve zvýšené míře kladné ionty. Vlivem jejich častého používání mají velmi nepříznivý vliv na rovnováhu iontů v atmosféře. Je zjištěno, že převážně v hustě osídlených oblastech koncentrace kladných iontů až 6-ti násobně převažuje přirozený poměr. K tomuto vlivu je ještě třeba přičíst výrazné znečištění atmosféry a klimatické podmínky, které v procesu vzniku a zániku iontů hrají také důležitou roli. Z tohoto pohledu má většina moderních technologií negativní vliv na naše zdraví. To je další významný vliv jeskyní, ve kterých je vysoká koncentrace těchto záporných iontů, protože kladné jsou neutralizovány záporným zemským potenciálem. Ve vnitřních prostorách jeskyň zůstává převážně záporně ionizované prostředí, jež má pozitivní vliv na lidské zdraví, jak jsme již výše uvedli. Umělé materiály, které se dnes hojně využívají v interiérech bytů, jsou nevodivé a neodvádějí tudíž kladně nabité ionty do země, ale naopak je vlivem elektrostatických sil zadržují a tím také narušují přirozenou rovnováhu. Ionty uvolňované ze soli mimo jiné silně ionizují vzduch, čímž napomáhají k nastolení iontové rovnováhy ve vzduchu a navrací tak tělu přirozenou rovnováhu, díky čemuž návštěvníci solných jeskyní odchází příjemně odpočatí a zrelaxovaní.
Širokého uplatnění se dostalo soli jako podpůrného prostředku při léčbě řady onemocnění dýchacích cest a dermatologických potíží. V našem kraji jsou všeobecně známy účinky soli na lidské zdraví v podobě relaxačních ozdravných pobytů u moře. Řada lidí každý rok pořádá dlouhé cesty k moři s přáním a nadějí zlepšení jejich zdravotního stavu. Možná ani netuší, že za jejich zlepšeným zdravotním stavem stojí právě sůl, jež blahodárně působí na jejich tělo i psychiku. Podstatně menší část naší populace je seznámena s alternativní metodou, která může pomoci stejně dobře a možná i lépe než pobyt u moře. V poslední době se rozšířili u nás i v zahraničí zařízení, jez slibují takové účinky, které se vyrovnají pobytu u moře. Jedná se o solné jeskyně, které jsou vystavěny z různých typů soli, ale převážně se jedná o soli z Pákistánu, Polska a Mrtvého moře. Balneologové tvrdí, že 45ti minutový pobyt v těchto zařízeních se vyrovná 2-3 dnům stráveným u moře. Myslím, že není třeba dělat předčasné závěry, zda tomu tak je či není, ale je právě na nás, abychom ověřili, jaký efekt tyto zařízení přináší. Osobně jsem navštívil několik těchto zařízení a musím říci, že některé zůstali za mým očekáváním a některé mé očekávání dokonce předčili. Všem kteří ještě nevyzkoušeli, jaký účinek může mít sůl na naše tělo, vřele doporučuji. Minimálně je to hezký a příjemný zážitek.
Jak jsem již zmínil, zařízení solné jeskyně může být vystavěno z několika typů soli, nebo jen z jednoho, ale obecně se dá říci, že všechny mají jeden společný jmenovatel a tím je velké množství soli, ze kterých jsou vybudovány. Ve všech těchto typech najdete pohromadě několik tun soli, což umožní slibovaný efekt ionizace a pozitivního vlivu na naše zdraví. Některé využívají techniku lisované soli a některé naopak dávají přednost kamenné soli z hlubinných dolů nebo jejich kombinaci. Samozřejmě asi nezáleží jen na množství, ale i na velikosti zastavěné plochy a prostoru. Nelze tedy s jistotou říci, že čím více tím lépe. Sůl použitá ke stavbě těchto jeskyní pochází převážně z oblasti Pákistánu, Polska a Mrtvého moře. Každá sůl je specifická svým složením a místem odkud byla získána, což může být vidět již na první pohled. Jsou známy různé barevné soli, od bílé, červené, přes zelenou, modrou až černou. Jejich barva je dána jejich složením, takže nás asi nepřekvapí, že růžová sůl obsahuje větší množství železa než sůl zbarvená do zelena, ve které převažuje spíše selen. Typ soli a její složení také předurčuje její účinky a použití. Toto je ale spíše doména odborníků, takže nechme to na nich a uzavřeme tento odstavec tím, že optimálního účinku zřejmě dosáhneme při jejich kombinaci.
Co do složení má sůl z hlubinných dolů z Pákistánu a Polska nejvíce chloridu sodného - většinou více jak 90% svého obsahu. Zbylou část tvoří ostatní prvky a nutno dodat, že nesmíme zapomenout i na nečistoty, které jsou všudypřítomné, ale vzhledem k obsahu prospěšných látek je jejich zastoupení minimální.
Sůl obsahuje tedy kromě chloridu sodného i další, velmi důležité minerály a stopové prvky jako jsou- jód, bróm, draslík, hořčík, vápník, železo, selen a další. Odborníci tvrdí, že tyto prvky se v jeskyních uvolňují mnohem intenzivněji než ve volné přírodě, což je sice možná pravda, ale podle mého názoru je to dáno spíše tím, že prostor , ve kterém dochází k uvolňování těchto látek, je uzavřený pouze s průduchy pro klimatizaci, takže odvod iontů ze vzduchu do okolního prostředí není tak velký jako ve volné přírodě. Mikročástice působí nejen na pokožku, ale jejich vdechování zlepšuje funkce sliznic, zklidňuje zápaly a otoky a výrazně vylepšuje buněčnou imunitu. Jód, který má výrazné vazodilatační schopnosti, působí i na zmírňování bolesti a zlepšuje prokrvení orgánů. Zlepšuje se také látková výměna i spalování tuků.
Pobyt v jeskyni je účinný při onemocnění dýchacích cest, astmatu, zánětech krku a nosohltanu, chronické rýmě, chřipce, angíně a onemocnění ch trávícího traktu. V jeskyních vybudovaných ze soli z Mrtvého moře byly zaznamenány vynikající výsledky při výskytu kožních onemocnění - alergie, psoriáza, atopický ekzém a jiné. Stejně blahodárný efekt byl zjištěn při neurózách a psychickém stresu, vyčerpanosti, depresích, nemocech krevního oběhu, ischémii a vysokém krevním tlaku.
Na závěr bych rád čtenáře upozornil, že se jedná o čistě můj subjektivní pohled na tuto věc a výše popsané skutečnosti a postřehy vycházejí pouze z vlastních zkušeností a z informací uvedených v odborné literatuře.
Rád bych také poděkoval paní Ing. T. Buzinkaiové, PhD., jež velkou měrou přispěla k tomu, že tento článek vůbec vznikl a všem, kteří se snaží o relevantní podání informací.